Urbanistický koncept

Souhrnný plán vídeňské kolonie Werkbundu vytvořil Josef Frank. Musel reagovat nejen na složitý tvar loukovité parcely na úpatí kopce Roter Berg, ale musel také domy, které byly navrženy ještě pro staré stanoviště poblíž sochy Přadleny na kříži (Spinnerin am Kreuz) a pro jiný situační plán, na novém stavebním pozemku zcela nově uspořádat. Ze stávajících ulic Veitingergasse a Jagdschloßgasse nechal Frank vést mírně zakřivené cesty do centra kolonie, kde vytvořil malé náměstí. Kolonie byla projektována jako uzavřený organismus; neexistují žádné přesahy do okolí, které v tehdejší době bylo téměř bez zástavby.

Markantní orientační body

Domy byly orientovány tak, že na jedné straně působily jako samostatné a různorodé typy a modely, na straně druhé si však dokázaly v celkovém vzhledu zachovat charakter rostlé osady. Umístění domů se řídilo přesnou režií: Ačkoliv se téměř všechny domy orientovaly a otevíraly směrem do zahrady, byly uspořádány přísně souběžně s průběžným směrem ulice. Do zakřiveného vedení ulic se tak opět dostal řád. Podél Veitingergasse domy vytvářely dlouhou, několikrát přerušovanou řadu, jinde jsou umístěny volněji. Frank se architektonickými prostředky pokoušel a priori zvýraznit a ohraničit celý areál. Na západní špičce proto umístil vysokou stavbu od Oswalda Haerdtla, která jako jako věž kolonii jakoby "hlídala". Na nejzazším západním konci, odkud v létě 1932 přicházely davy návštěvníků, byl postaven výrazně členěný dvojdům Oskara Strnada, který byl pak ve válce zničen. Na centrálním prostranství jsou důležitými orientačními body domy Gerrita Rietvelda a Adolfa Loose.

Kritika

Josef Frank nechtěl, aby kolonie působila uniformně, měla mít charakter výstavy s modelovými domy. Pro jednotně plánovanou osadu by byl býval potřebný zcela odlišný, pravidelný situační plán. Kritika přesto zčásti odsuzovala vesnický ráz tohoto komplexu.

Text: Andreas Nierhaus