Architektonický koncept

V architektonickém konceptu modelové kolonie Werkbundu od Josefa Franka, shrnutém do několika slov, šlo při navrhování typových domů o maximální využití prostoru, ale zároveň Frank považoval za stejně důležité vytvořit moderní kulturu bydlení. V popředí nestály nejnovější technika a stavební metody. Frank se mnohem více snažil o to, aby v souladu se svým světonázorem, byla dávána přednost individuálním řešením. Mimo jakýkoli diktát ideologických a estetických systémů tak měly vzniknout rozdílné modelové typy moderních rodinných domů. Kromě optimálně řešených půdorysů rodinných domků Frank považoval také svobodnou volbu při výběru zařízení interiéru za důležitý faktor při vytváření novodobé bytové kultury. Modelový mobiliář, který byl v rámci výstavy Werkbundu prezentován, navrhli do určité míry samotné architektky a architekti, zčásti byl převzat od jiných interiérových architektů a reformátorů bydlení.

Vymezení vůči Německu

Frank se prostřednictvím modelové kolonie ve Vídni zcela vědomě vymezoval vůči kolonii Werkbundu ve Stuttgartu, ale i proti sídlištím nového stavění ve Frankfurtu. Zaujímal rozhodně odmítavý postoj proti stavebně technickým experimentům, ale i proti racionalizaci, nomování a typizaci. Jeden citát z jeho spisu "Architektura jako symbol" z roku 1931 zřetelně vyjadřuje jeho odpor vůči industrializaci a technizaci moderního obytného domu, tak jak byly realizovány v Německu: "Moderní německá architektura může být věcná, praktická a v zásadě správná, často dokonce půvabná, ale vždycky bude neživá."

Stavební provedení

Frank se snažil dosáhnout harmonického vzhledu kolonie, a proto již před realizací sestavil jisté podmínky, které vnější podoba domů musela splňovat. Zadání pro rodinné domy pro bohatší střední třídu se 3,5 až 5 místnostmi zahrnovalo kromě jednotného provedení fasád a oplocení také rozhodnutí ve prospěch plochých střech stejně jako jednotné stavební provedení z tradičního zdiva z dutinových cihel. Vědomý příklon k jednotnému způsobu konstrukce opět zřetelně ukazuje, že vídeňská modelová kolonie byla zaměřena na vypracování a srovnání různých typových domů. Velká pestrost variant převládala při volbě typů oken, kde se střídala dvojitá okna otevírající se dovnitř nebo ven, posuvná okna ze dřeva nebo ze železa a zdvojená okna.

Barevná koncepce

Rovněž barevný koncept malíře László Gábora vídeňskou kolonii jedinečným způsobem akcentoval. Gábor se pokoušel pomocí barev zdůraznit rozdíly mezi domy a vzepřít se tak uniformitě staveb. Kromě několika na bílo natřených domů byly fasády většinou provedeny v pastelových odstínech, přičemž podle historických pramenů dominovaly "světle žlutá, hedvábně modrá, lahvově zelená a růžová“.

Text: Anna Stuhlpfarrer