Restaurátorský koncept

Rekonstruovat stavby z první poloviny 20. století představuje mimořádnou výzvu co do techniky a ochrany památek.

Za poslední roky se změnil přístup k sanacím budov z doby klasické moderny, dnes se více dbá na konzervaci originálních materiálů. Například se již nenahrazují okna kopiemi podobného vzhledu a neprovádí se nové omítání fasád; jde o to restaurovat a dlouhodobě zachránit dochovanou původní substanci. Snahou je chránit původní objekt, nikoliv jeho interpretace či napodobeniny.

Vychází se přitom z restaurátorské diagnostiky stavební substance ohledně stavu, složení jednotlivých materiálů, vrstvení povrchů, identifikují se originální barvy. Zapojen je mezioborový tým architektů, techniků a specializovaných restaurátorů, kteří provádějí analýzy pomocí přírodovědeckých metod.

V kolonii Werkbundu byl každý dům podroben analýze, na které pracovali následující odborníci: architekt, restaurátor omítek, restaurátor kovových dílů, restaurátor dřevěných dílů, stavební fyzik, elektrotechnik, instalatérský technik, specialista na zkoumání vlhkosti zdí a expert na průzkumy kanálů.

Záměr rekonstrukce

Cílem bylo uvést obytné budovy do stavu odpovídajícího současnému standardu, zbavit je škodlivých látek a zároveň zachovat různorodost kvalit v kolonii. Při rekonstrukci bylo zachováno a dlouhodobě zajištěno maximum původní stavební substance. Dochované pohledové plochy byly restaurovány za použití stejných materiálů a řemeslnických postupů jako při stavbě kolonie v roce 1932. Po ukončení sanačních prací má vzhled sídliště přibližně odpovídat stavu ve třicátých letech, v žádném případě nemá působit jako novostavba z roku 2012. Na celém sanačním procesu se významnou měrou podílel Spolkový památkový úřad, speciálně zemský konzervátor pro Vídeň Dr. Friedrich Dahm a příslušný referent DipI. Ing. Oliver Schreiber.

Renovace venkovních ploch

Na základě fotografické dokumentace, která zachycuje originální stav z roku 1932, a plánů původního stavebního záměru, se podařilo zrekonstruovat původní úpravu venkovních ploch včetně teras, plotů a cest. Chodníky a terasy byly doplněny a opraveny, jako materiál posloužily dochované staré desky ze stébelnaté ruly. Betonové soklové zdi byly vyčištěny vysokotlakým vodním proudem. Kovový plot byl po odmontování převezen do zámečnictví, opraven a natřen fermežovými barvami podle starého vzoru. Stromy a keře byly po dohodě s nájemníky prořezány, aby se zčásti silně zarostlé plochy daly opět využívat.