Rakouský Werkbund

Rakouský Werkbund byl založen v roce 1912 podle německého vzoru. Za cíl si stanovil "zušlechťování" řemeslnické práce v součinnosti umění, řemesla a průmyslu. Na první valné hromadě v roce 1913 to ještě znovu zdůraznil tehdejší předseda Adolf svobodný pán Bachofen z Echtu: „Werkbund chce, jak jen to bude v jeho silách, přímo přispívat k propagování kvalitativně hodnotnějších způsobů práce, k prosazování produktů vyšší kvality, ušlechtilého zboží. Přitom tím není míněno vzácné a drahé zboží […], nýbrž obyčejné, jednoduché a levné zboží, jež přesto může být ušlechtilé, když se bude čestně vydávat za to, čím je, a nebude chtít předstírat, že má vyšší hodnotu.“ Nově založené sdružení přitom nechtělo vytvářet pouze drahé práce pro "horních deset tisíc", ale usilovalo o to, aby takém "občanům nemajetným, příslušníkům spodních měšťanských vrstev a dělníkům, byly, ač jen ve velice skromných mezích […], nabízeny pouze takové produkty, které potěší řemeslnou zručností a pozvednou bytovou kulturu“. Do sdružení umělců, průmyslníků a uměleckých řemeslníků patřili mimo jiné Josef Hoffmann, Josef Frank, Oskar Strnad nebo Dagobert Peche.

Vzestupy rakouského Werkbundu

Rakouský Werkbund, který se převážně soustředil na Vídeň a okolí, prodělal během své existence dvě důležité fáze. Prvním vrcholem Werkbundu byla účast na vůbec první výstavě Werkbundu v Kolíně nad Rýnem v roce 1914, na které sdružení jasně přiřadilo nejvyšší význam čistému řemeslu, a vůči veškerému pokroku a industrializaci zaujalo citelně skeptický postoj. Po počátečním rozkvětu následovaly roky stagnace. Obrovský vzestup zažilo sdružení opět až na konci dvacátých let 20.století. Tento rozkvět vyvrcholil ve zřízení vídeňské kolonie Werkbundu. Josef Frank, který byl v roce 1927 jako jediný Rakušan pozván k účasti na kolonii Werkbundu ve Stuttgartu, se postupem času stal centrální postavou rakouského Werkbundu a sám se mimořádně silně zasazoval o realizaci výstavní kolonie ve Vídni.

Rozkol a rozpad

Stavbami vídeňské kolonie Werkbundu z roku 1932 byla realizována utopie v době, kdy již začínalo být zřejmé, že toto pojetí stavitelství, bydlení a života zdůrazňující svobodu jednotlivce, nemá z politických a ekonomických důvodů budoucnost. Již krátce po realizaci výstavní kolonie začíná definitivní rozpad rakouského Werkbundu. Ve fázi rozpadu byl v roce 1934 jakožto protipól ke stávajícímu politicky spíše levicově zaměřenému sdružení Werkbundu pod vedením Josefa Franka založen politicky pravicový, konzervativní a částečně latentně antisemitský "Nový Werkbund" pod vedením Clemense Holzmeistera. Ještě ve stejném roce odchází do švédského exilu Josef Frank. Tím odzvonilo "starému" Werkbundu ještě předtím, než ho v roce 1938 národní socialisté rozpustili.

Text: Anna Stuhlpfarrer