dům Frank (č. 12)

Samostatně stojící rodinný dům od Josefa Franka, iniciátora a uměleckého ředitele vídeňské kolonie Werkbundu, svou celkovou obytnou plochou 100 m² daleko překračuje požadavky kladené na malý dům. Cílem výstavy Werkbundu bylo, jak psal Josef Frank, vytvořit "rodinné domky minimálních rozměrů", které při zachování určitých zadání (jako plochá střecha, jednotný přístup k fasádám a oplocení) dávaly architektovi vesměs volnou ruku při projektování. Vznikl tak maximální počet různých řadových a typových domů, které měly sloužit jako vzorové modelové stavby pro budoucí sídlištní komplexy.

Tento dům Frank údajně postavil na přání potenciálního kupce, který prý ale později od koupě odstoupil. Je dvoupodlažní, situován na rohovém pozemku uvnitř kolonie, a plochý oblouk ho spojuje se sousedním trafodomkem. Vstup, který je proveden v navýšení o několik schodů, se nachází na úzké straně domu, natřeného světle zelenou barvou. Přízemí Frank rozdělil do tří příčně umístěných zón: Do zóny 1 patří předsíň s bočně napojenou kuchyní a komorou, zóna 2 je obývací pokoj rozprostírající se přes celou hloubku domu, zóna 3 pak zahrnuje dvě ložnice a koupelnu, přístupné přes malý předpokoj. Po otevřeném schodišti se jde do odstupňovaného horního patra, ve kterém se nachází pouze prostorný, paralelně se zahradou umístěný obývací pokoj s předsazenou terasou. Obývací pokoj v přízemí, který disponuje možností příčného větrání, se otevírá přes trojkřídlé skleněné dveře do zahrady. Přímo na něj navazuje prostor pro posezení s pergolovým zastíněním. Josef Frank tento typ odstupňovaného rodinného domu s terasou obdobným způsobem realizoval již v několika dřívějších projektech (dům Scholl ve Vídni v roce 1914 anebo dům Claëson ve Falsterbo v letech 1924–1927).

Interiér domu ve své půdorysové dispozici sleduje Frankovy představy o bydlení, které blíže vysvětluje v eseji "Dům jako cesta a místo" (1931): „Dobře organizovaný dům musí být koncipován jako město s ulicemi a cestami, které člověka nutně dovedou do míst, kam nezasahuje ruch, tak aby si v nich člověk mohl odpočinout.“ Adekvátně s tímto přístupem Frank odsunul okna a dveře z prostorových os a vytvořil tak různé, od sebe oddělené oblasti bydlení: Na jedné straně obývacího pokoje se nacházel jídelní kout, který byl dveřmi pod schodištěm propojený s kuchyní. Na zahradní straně stálo uskupení čítající psací stůl, několik židlí a pohodlné křeslo. Uprostřed obývacího pokoje je na dobových fotografiích vidět pohovku a stůl, které prostor opticky dělí. Všechny volně pohyblivé kusy nábytku včetně látek v domě č. 12 pocházejí z obchodního domu Haus & Garten, kterou Josef Frank založil v roce 1925 spolu s Oskarem Wlachem.

Text: Anna Stuhlpfarrer