dům Haerdtl (č. 39-40)

Domy č. 39 a č. 40 ve vídeňské kolonii Werkbundu představují první realizované stavby v rozsáhlém díle Oswalda Haerdtla, které vykazuje jedinečnou kontinuitu od doby meziválečné až do pozdních padesátých let 20. století. Oswaldu Haerdtlovi, který byl žákem Oskara Strnada a Josefa Franka na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole a dlouhodobým spolupracovníkem a pozdějším partnerem Josefa Hoffmanna, se podařilo ve svém díle spojit obě velice rozdílné umělecké pozice. Mnohá díla, u kterých kromě architektury navrhoval také zařízení a částečně i bytové doplňky, ztělesňují jednotu architektury a designu a mohou být interpretovány ve smyslu gesamtkunstwerku jako syntézy všech druhů umění.

Josef Frank v kolonii Werkbundu přidělil Oswaldu Haerdtlovi do ostrého úhlu ústící stavební parcelu na rohu Veitingergasse a Jagdschlossgasse. "Soudomí", působící do ulice uzavřeným dojmem, tvoří dvě stavby protichůdného charakteru. Dům č. 39 je typ řadového domu se spíše tradičním půdorysem. V domě č. 40 Haerdtl vytvořil budovu vysokých urbanistických kvalit, která vykazuje velice promyšleně koncipované členění. Půdorys rohového domu se zaobleným zábradlím teras a balkonů sleduje zalomení parcely v interiéru a reaguje atypickými místnostmi. Dominantním prvkem je centrálně situované, otevřené schodiště v přízemí, které od sebe odděluje jednotlivé funkční oblasti domu. Parter je rozčleněn na hospodářský trakt směrem do ulice (kuchyňské zázemí, komora, předsíň, WC) a velký rohový obývací pokoj (jehož dvě stěny jsou v úhlu cca 130 stupňů k ostatním stěnám) se sloupem stojícím volně v prostoru a předsazenou terasou. Z horního podlaží, které se člení na ložnice směrem do zahrady a obytný prostor s koupelnou na severní stranu, se dostaneme do prostorného střešního ateliéru, kolem dokola obepnutého terasou. Věžovitá nástavba, jak se alespoň z některých úhlů pohledu jeví, představuje markantní urbanistický akcent na severozápadním rohu vídeňské kolonie Werkbundu.

Interiér obou domů č. 39 i č. 40, ten je mimochodem s odstupem největší a také s odstupem nejdražší dům v kolonii (65.000 šilinků) a jako jediný v celém komplexu disponuje i garáží, vybavil zařízením sám Oswald Haerdtl. Článek z roku 1932 v časopise Innendekoration (Dekorace interiéru) se blíže věnuje vybavení obývacího pokoje v domě č. 40 a všímá si, že "z rohových místností […] se za použití mobiliáře z ocelových trubek a zabudovaných skříní ze světlých dřevin stala mimořádně impozantní prostorová díla".

Text: Anna Stuhlpfarrer