dům Bieber/Niedermoser (č. 17-18)

pohled z ulice
© Adsy Bernart

pohled z ulice
© Adsy Bernart

zahradní fasáda
© Adsy Bernart

zahradní fasáda
© Adsy Bernart

řada domů se zahradní fasádou
Martin Gerlach jun. © Wien Museum

obývací pokoj v přízemí
Martin Gerlach jun. © Wien Museum

pokoj/ložnice v horním patře
Martin Gerlach jun. © Wien Museum
architect
interior design
address
Woinovichgasse 28 a 30
constructed area
34 m²
Úzké trojpodlažní domy z dílny Karla Augustina Biebera a Otto Niedermosera stojí v jedné řadě s domy od Waltera Loose (dům č. 19 / č. 20), Eugena Wachbergera (dům č. 21 / č. 22) a Clemense Holzmeistera (dům č. 23 / č. 24), avšak stupňovitě odsazeným druhým patrem se radikálně liší od sousedních dvoupodlažních staveb. Architekt a mezinárodně uznávaný návrhář Karl Augustinus Bieber, kterému kromě řadových domů ve vídeňské kolonii Werkbundu nebylo umožněno realizovat další stavby, působil od roku 1930 jako umělecký konzultant firmy Philips v nizozemském Eindhovenu. Architekt a scénograf Otto Niedermoser po celá desetiletí vyučoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole a byl zodpovědný za zřízení třídy pro scénografii. Oba architekti byli také činní jako asistenti Oskara Strnada na Uměleckoprůmyslové škole.
Do rohového domu č. 17se vchází na boční frontě přes zahradu, dům č. 18, který s ním sousedí, je přístupný z ulice. Až na rozdílnou vstupní situaci vykazují oba domy zcela identický půdorys. Hospodářský trakt na uliční straně je situován proti obývacímu pokoji, který se orientuje do zahrady. Železné točité schody kryté linoleem, situované přibližně doprostřed domu (srovnatelné se schodištěm v domech od Margarete Schütte-Lihotzky, dům č. 61 / č. 62) zpřístupňují jednotlivá patra. V prvním patře centrální schodiště spolu s chodbou a koupelnou oddělují ložnice, které jsou umístěny směrem do zahrady a do ulice. Ve stupňovitě odsazeném druhém patře, situovaném do zahrady, se nachází komora, která se prostřednictvím dvoukřídlých dveří otevírá na předsazenou terasu. Domy orientované na východozápad jsou směrem do ulice oba přisvětlovány v horních patrech trojdílným horizontálním oknem, na zahradní straně je před ložnici předsazen malý balkon. Z obývacího pokoje, který je stejně jako ložnice opatřen dvoukřídlým oknem, se dostáváme přes nahoře prosklené dveře po několika postranních schodech dolů do zahrady. Terasa a balkon jsou opatřeny závěsem, který slouží jako ochrana soukromí před zvědavými pohledy.
Domy postavené na úzkých, podlouhlých stavebních parcelách vykazují každý obytnou plochu 71 m², zastavěná plocha pozemku vždy pouhých 34 m² (pro srovnání - André Lurçat, dům č. 25 / č. 26 / č. 27 / č. 28: 38 m² / 68 m²). Návrh Biebera a Niedermosera původně předpokládal zcela volné rozložení místností v patrech, z důvodu předepsaného jednotného provedení stavby však od tohoto nápadu museli upustit. Dům č. 17 zařídil Otto Niedermoser nábytkem od Antona Herrgesella a židlemi firmy Thonet, zařízení interiéru domu č. 18 navrhl Karl Bräuer, dlouhodobý spolupracovník Josefa Hoffmanna.
Text: Anna Stuhlpfarrer
historic floor plans

přízemí, dům č. 17 – 18

horní patro, dům č. 17 – 18

podkroví, dům č. 17 – 18