dům Wagner-Freynsheim (č. 69-70)

Nejjižněji položené domy vzorové kolonie, stojící v jedné řadě se stavbami Arthura Grünbergera (domy č. 63 / 64), Josefa F. Dexe (domy č. 65 / 66) a Otto Breuera (domy č. 59 / 60), pocházejí od vídeňského architekta Helmuta Wagner-Freynsheima. Bezprostředně po ukončení studií na Vysoké škole technické v Darmstadtu a ve Vídni navštěvoval Wagner-Freynsheim od roku 1912 architektonickou školu Adolfa Loose a patřil tak vedle Wilhelma Eberta a Paula Engelmanna k prvním třem řádným studentům této soukromé vzdělávací instituce. Wagner-Freynsheim dlouhé roky působil jako samostatný architekt a navrhl řadu vilových staveb a bytových komplexů.

Oba podsklepené dvoupodlažní domy v kolonii Werkbundu jsou opticky nasměrovány do ulice Jagdschloßgasse směrem na jihozápad. "Pohledovou" stranu akcentují vystupující a ustupující prvky fasády, vstup rámovaný sloupy s podloubím a vyvážené proporce okenních ploch (posuvná okna). Rozčlenění fasády směrem do ulice s arkýřovitě vystupujícím horním patrem se zrcadlí na fasádě směrem do zahrady ve formě ustupujícího prvku s pergolou. Zahradní průčelí působí spíše odmítavě a to je dáno nasměrováním na severovýchod, což si u čtyř sousedících domů v Jagdschloßgasse vyžádal průběh stavební čáry.

Helmut Wagner-Freynsheim se stejně jako Ernst Lichtblau (dům č. 41 / 42) rozhodl realizovat rozvržení ploch v přízemí dvěma různými způsoby. Podle zadání pro kolonii Werkbundu, totiž vytvořit co možná největší počet typových domů, je hospodářská část domu č. 69 navržena s kuchyní a přilehlou komorou, zatímco dům č. 70 má obytnou kuchyň. O výhodách a nevýhodách různých kuchyňských řešení – obytná, jídelní či pracovní kuchyně – se ve 20. letech debatovalo mezi reformátory bydlení v takřka všech evropských zemích. Na rozdíl od minibytů, kde kvůli omezené ploše obytná kuchyň nahrazuje obývací pokoj, je v domech kolonie Werkbundu obytná kuchyň chápána jako dodatečná bytová plocha doplňující obývací pokoj. Obě místnosti se ve vzorových domech Wagner-Freynsheima rozkládají po celé hloubce půdorysu a umožňují tak příčné větrání.

Dobové fotografie umožňují pohled na zařízení interiéru domů Wagner-Freynsheima, každý s obytnou plochou 70 m². Architekt interiér sám navrhl a rozhodl se pro různorodý, pohyblivý mobiliář. Obytná místnost přechází v otevřené schodiště do horního patra, kde byly umístěny ložnice.

Text: Anna Stuhlpfarrer