dům Grünberger (č. 63-64)

Arthur Grünberger, který stejně jako Richard Neutra v roce 1923 odešel do Spojených států, pro vídeňskou kolonii Werkbundu navrhl domy č. 63 a č. 64. Řadové domky v bezprostředním sousedství se stavbami Josefa F. Dexe (domy č. 65 / 66) a Margarety Schütte-Lihotzky (domy č. 61 / 62) jsou směrem do ulice opticky akcentuovány předsunutými zádveřími kubických tvarů a dřevěnými pergolami. Průčelí světle modrých domů je směrem do ulice i do zahrady dále rytmizováno různě velkými okny členěné příčkami (jedno- až pětidílná okna).

Široké a podsklepené domy v ulici Jagdschloßgasse mají obytnou plochu 79 m². V přízemí jsou rozděleny na hospodářské a obývací prostory, přístupné dvěma vchody z ulice. Ze zádveří u levé hrany domu, do kterého se zvenčí vstupuje po několika schodech nahoru, se vchází přímo do prostorné obývací místnosti, kterou volně stojící komín rozděluje na několik zón. Druhý vchod vede po několika schodech v domě nahoru do kuchyně a do přilehlé ložnice (pro služebnictvo), do které lze vejít pouze kuchyní. Uvnitř jsou tyto dvě oblasti spojeny dveřmi vedle komínu. Relativně velký obývací pokoj zabírá dvě třetiny půdorysu a pětidílným oknem s příčkami a prosklenými dveřmi se otevírá přímo do zahrady. Do prvního patra, koncipovaného pro umístění ložnic, se člověk dostane po schodišti z obývacího pokoje. Jedna větší a dvě menší ložnice a koupelna s WC (druhé WC je ve sklepě) jsou rozděleny nenosnými stěnami, do kterých lze nainstalovat vestavěný nábytek.

Arthur Grünberger vystudoval Vysokou školu technickou ve Vídni u Karla Königa a Karla Mayredera a studoval pak ještě rok na Akademii výtvarných umění u Friedricha Ohmanna. Po emigraci do USA pracoval jako kreslíř pro filmový průmysl a byl zodpovědný za scénografii filmů Atlantis (1930) a Central Park (1932). Jeho domy ve vídeňské kolonii Werkbundu se spolu se synagogou, kterou ke konci 20. let postavil ve vídeňském okrese Hietzing (v roce 1938 byla zničena), řadí k hrstce jeho realizovaných staveb. Dům č. 63 byl vybaven mobiliářem z Poradny pro zařízení interiérů (BEST), která sídlila v tehdy novém bytovém komplexu Karl-Marx-Hof a vedl ji Ernst Lichtblau. Na dobové fotografii je vidět obývací pokoj s otevřeným schodištěm a obývací stěnou do výšky místnosti, do které je kromě regálů a vitríny zakomponována i vyklápěcí psací deska. Během modelové výstavy sloužil dům č. 64 jako kancelář.

Text: Anna Stuhlpfarrer